Rozhovor s Márou
Máme tady pokračování série rozhovorů, pro tentokrát s Márou, což je také jeden z hlavních organizátorů kempu. Jedná se o krátký rozhovor se stejnými otázky, na které nyní odpovídá Mára. Tak pojďme na to!
Dneska jsme vyzpovídali Máru a zkusíme v těchto netradičních věcech dále pokračovat. Stoprocentně si z toho každý může něco vzít. Pojďme na rozhovor.
Jaký zážitek spojený s basketem považuješ prozatím za nejlepší?
Stoprocentně, když jsme s reprezentací U20 skončili druzí na ME a postoupili do divize A. Vždycky říkám, že to je pro mě největší úspěch, ale zároveň nejvíc hořká porážka. Dodnes si totiž myslím, že jsme měli na to vyhrát a skončit před domácím týmem na prvním místě. Nicméně to byl skvělý turnaj se skvělou skupinou lidí a nikdy na to nezapomenu.
Mistroství Evropy U20 divize B v Portugalsku v roce 2019
Co nejdůležitějšího ti basketbal dal do života jako člověku?
Spoustu skvělých zážitků a cestování do zemí, do kterých bych se pravděpodobně bez basketbalu ani nepodíval. Například jsme měli možnost se podívat do Japonska a do Tokya, což byl skvělý zážitek. Poté to byla i USA, kde jsem měl tu možnost jeden rok studovat. Musím ale zmínit i hromadu nových přátelství a kontaktů, které už mi zůstanou na celý život. Také mi ale dal disciplínu, rozvinul komunikační schopnosti a naučil pracovat v týmu a kolektivu.
Kdo byl nejlepším protihráčem, proti kterému jsi kdy nastoupil?
Byl to Luka Dončič. Proti sobě jsme se potkali na reprezentačním turnaji U16 v Maďarsku. Už tehdy byl v podstatě vysoký jako dnes. Absolutně dominoval nad všemi týmy s průměry 35 bodů na zápas. I přes všechny jeho výkony jsem nečekal, že takhle bude dominovat i v NBA a překonávat skoro všechny rekordy v týmu Dallas Mavericks. Jako dalšího velmi dobrého hráče musím uvést taky jméno Rui Hachimura, kterého jsme se Štěpánem potkali v dresu Japonska. S o rok starším reprezentačním týmem Japonska jsme sehráli celkem 3 zápasy (dva na ostravě Okinawa a jeden v Tokyu). Rui si za ty 3 utkání udržel průměr přes 40 bodů na zápas a totálně nás dá se říct znemožnil.
Luka Dončić
Jakou nejdůležitější věc jsi se naučil během tvé kariéry?
Věřit ve svoje schopnosti. Sebevědomí je první a největší klíč k úspěchu. Člověk může mít všechen talent na světě, ale pokud si nevěří, tak se automaticky stává průměrným a nikdy nenaplní svůj potenciál. Jakou největší výzvu jsi musel překonat doposud v tvé kariéře?
Nejspíš když jsem se stěhoval do USA. Amerika je úplně jiný svět a jiná kultura, takže přechod z Evropy tam byl obrovský rozdíl. Právě tady jsem se taky naučil mít větší sebevědomí, které jsem zmiňoval v předchozí odpovědi na otázku. Hráči tam přetékají sebevědomím a tím pádem se z průměrných hráčů stávají nesmírně nebezpeční.
Univerzitní tým Jacksonville State Gamecocks
Jaké jsou tvoje cíle a plány do budoucna?
Dostat se do zahraničí a hrát na nejvyšší úrovni, co nejdéle to půjde. Během toho bych také chtěl dál rozvíjet náš projekt More buckets a dál se snažit posunout basketbal v ČR na vyšší úroveň.
Kdo byl nejlepším spoluhráčem, se kterým jsi měl možnost si zahrát?
To bude určitě Víťa Krejčí. Tady není moc prostor pro diskuzi. Měl jsem s ním možnost hrát 2x na Mistroství Evropy. Jednou v kategorii U18 a podruhé v U20, kde se nám podařilo dosáhnout druhého místa a tím postoupit do divize A. Proč nejlepší? Protože Víťa se jako jeden z hrstky hráčů na světě a můj jediný spoluhráč se dostal až do nejlepší ligy světa, americké NBA.
Vítek Krejčí v dresu Atlatnta Hawks
Na závěr jakou radu by jsi dal mladým baskeťákům a baskeťačkám, kteří nás sledují?
Nenechat si nikým otrávit to, co je baví. Ať už jsou to rodiče, trenéři, spoluhráči nebo kdokoliv. V životě narazí na spoustu negativních faktorů a je důležité si zachovat svůj pozitivní mindset a pokračovat dál. Ona ta negativita postupem času vyšumí a všechno bude tak, jak si vysní, pokud budou na sobě stále pracovat a posouvat se ve všech aspektech, protože basket je komplexnější než jenom dávání košů.
To je pro dnešek vše. Děkujeme Márovi! Pro více informací sledujte instagramový profil @more_buckets !